Gesetzblatt der Deutschen Demokratischen Republik Teil Ⅰ 1972, Seite 211

Gesetzblatt (GBl.) der Deutschen Demokratischen Republik (DDR) Teil Ⅰ 1972, Seite 211 (GBl. DDR Ⅰ 1972, S. 211); Gesetzblatt Teil I Nr. 12 Ausgabetag: 11. August 1972 211 Konzulärni ümluva mezi Nemeckou demokratickou republikou a Ceskoslovenskou socialistickou republikou Predseda Stätni rady Nemecke demokraticke repu-bliky a President Ceskoslovenske socialisticke republiky vedeni pränirn däle rozvijet pfätelske vztahy v souladu se Smlouvou o prätelstvi, spolupräci a vzäjemne pomoci mezi Nemeckou demokratickou republikou a Ceskoslovenskou socialistickou republikou, podepsanou dne 17. brezna 1967 v Praze, a s prihlednutim k tomu, ze konzulärni vztahy mezi Nemeckou demokratickou republikou a Ceskoslovenskou socialistickou republikou vyzaduji nove smluvni üpravy, rozhodli se uzavrit tuto konzulärni umluvu a jme-novali za timto ücelem svymi zmocnenci: predseda Stätni rady Nemecke demokraticke republiky Oskara Fischera, nämestka ministra zahranicnich veci Nemecke demokraticke republiky President Ceskoslovenske socialisticke republiky Jiriho Götze, nämestka ministra zahranicnich veci Ceskoslovenske socialisticke republiky ktefi po vymene svych plnych moci, jez byly shledäny v dobre a nälezite forme, se dohodli na tomto: HLAVA 1 Definice Clänek 1 Ve smyslu teto Ümluvy däle uvedene pojmy maji tento vyznam: 1. „Konzulärni ürad“ je generälni konzulät, konzulät, vicekonzulät a konzulärni jednatelstvi. 2. „Konzulärni obvod“ je üzemi, na kterem je konzulärni ürednik oprävnen vykonävat konzulärni funkce. 3. „Vedouci konzulärniho üradu“ je osoba poverenä vy-silajicim stätem vykonem teto funkce. 4. „Konzulärni ürednik“ je osoba, vöetne vedouciho konzulärniho üradu, poverenä vykonem konzulär-nich funkci. Pojem „konzulärni ürednik“ zahrnuje i osobu vyslanou na konzulärni ürad na praxi. 5. „Konzulärni zamestnanec“ je osoba, kterä neni kon-zulärnim ürednikem a kterä vykonävä na konzu-lärnim üradu administrativni nebo technicke funkce. Pojem „konzulärni zamestnanec “ zahrnuje i osobu, kterä pracuje jako ridic, clen domäciho personälu, zahradnik nebo plni jine ükoly .spojene peci o konzulärni ürad. 6. Pojem „obcan vysilajiciho stätu“ zahrnuje i präv-nicke osoby. 7. „Konzulärni mistnosti“ jsou budovy nebo öästi bu-dov vcetnö rezidence vedouciho konzulärniho üradu, jakoz i pozemkü, ktere patfi k temto budoväm nebo cästem budov a ktere jsou pouziväny vyluöne ke konzulärnim üöelüm, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastnikem. 8. „Konzulärni archiv“ zahrnuje vsechnu üredni ko-respondenci, sifry, dokumenty, knihy, filmy, zvu-kove päsky a jine technicke pracovni prostredky, jakoz i zarizeni urcenä k jejich ulozeni a ochrane. 9. „LocT“ je kazde plavidlo plujici oprävnene pod vlaj-kou vysilajiciho stätu. 10. „Letadlo“ je kazde letadlo, ktere oprävnene nese oznaceni stätni prislusnosti a registrace vysilajiciho stätu. HLAVA II Zrizoväni konzulärnich üradu, jmenoväni konzulärnich ürednikü Clänek 2 1. Konzulärni ürad müze byt zrizen v prijimajicim stätu jen s jeho souhlasem. 2. Sidlo konzulärniho üradu, jeho klasifikace a konzulärni obvod se stanovi po vzäjemnen souhlasu vysilajiciho a prijimajiciho stätu. Clänek 3 1. Vysilajici stät si pred jmenovänim vedouciho konzulärniho üradu vyzädä diplomatickou cestou souhlas prijimajiciho stätu s jeho osobou. 2. Vysilajici stät predä diplomatickou cestou prijima-jicimu stätu konzulsky patent nebo jiny dokument o jmenoväni vedouciho konzulärniho üradu, jeho tride a konzulärnim obvodu, ve kterem bude vykonävat sve funkce, a däle o miste, ve kterem mä konzulärni ürad sve sidlo. 3. Po predlozeni konzulskeho patentu nebo jineho do-kumentu o jmenoväni vedouciho konzulärniho üradu udeli prijimajici stät tomuto vedoucimu v co nejkratsi dobe exequatur nebo jine povoleni. 4. Vedouci konzulärniho üradu se ujme vykonu svych funkci po udeleni exequatur nebo jineho povoleni priji-majicim stätem. 5. Prijimajici stät müze povolit vedoucimu konzulärniho üradu pred udelenim exequatur nebo jineho povoleni, aby vykonäval sve funkce prozatimne. 6. Prijimajici stät ucini po udeleni exequatur nebo jineho povoleni nezbytnä opatreni, aby vedouci konzulärniho üradu mohl vykonävat sve funkce. Clänek 4 Vysilajici stät sdeli prijimajicimu stätu diplomatickou cestou jmeno a prijmeni, jakoz i tridu kazdeho konzulärniho ürednika, ktery vykonävä jinou funkci nez funkci vedouciho konzulärniho üradu. Clänek 5 Konzulärnim ürednikem müze byt jenom obcan vysilajiciho stätu. Clänek 6 Prijimajici stät müze kdykoliv oznämit vysilajicimu stätu, ze exequatur nebo jine povoleni vedouciho konzulärniho üradu bylo odvoläno, nebo ze konzulärri ürednik nebo konzulärni zamestnanec je osobou nez; douci. V takovych pripadech vysilajici stät odvolä tc hoto konzulärniho ürednika nebo konzulärniho zames nance.;
Gesetzblatt (GBl.) der Deutschen Demokratischen Republik (DDR) Teil Ⅰ 1972, Seite 211 (GBl. DDR Ⅰ 1972, S. 211) Gesetzblatt (GBl.) der Deutschen Demokratischen Republik (DDR) Teil Ⅰ 1972, Seite 211 (GBl. DDR Ⅰ 1972, S. 211)

Dokumentation: Gesetzblatt (GBl.) der Deutschen Demokratischen Republik (DDR) Teil Ⅰ 1972 (GBl. DDR Ⅰ 1972), Büro des Ministerrates der Deutschen Demokratischen Republik (Hrsg.), Staatsverlag der Deutschen Demokratischen Republik, Berlin 1972. Das Gesetzblatt der DDR Teil Ⅰ im Jahrgang 1972 beginnt mit der Nummer 1 am 5. Januar 1972 auf Seite 1 und endet mit der Nummer 20 vom 20. Dezember 1972 auf Seite 290. Die Dokumentation beinhaltet das gesamte Gesetzblatt der DDR Teil Ⅰ von 1972 (GBl. DDR Ⅰ 1972, Nr. 1-20 v. 5.1.-20.12.1972, S. 1-290).

In Abhängigkeit von der konkret zu lösenden Aufgabe sowie der Persönlichkeit der ist zu entscheiden, inwieweit es politisch-operativ notwendig ist, den noch weitere spezifische Kenntnisse und Fähigkeiten zu vermitteln anzuerziehen. Die Leiter der operativen Diensteinheiten tragen für die Realisierung der mit dieser Richtlinie vorgegebenen Ziel- und Aufgabenstellung zur weiteren Erhöhung der Wirksamkeit der insbesondere für die darauf ausgerichtete politisch-ideologische und fachlich-tschekistische Erziehung und Befähigung der mittleren leitenden Kader und Mitarbeiter. Ich habe bereits auf vorangegangenen Dienstkonferenzen hervorgehoben, und die heutige Diskussion bestätigte diese Feststellung aufs neue, daß die Erziehung und Befähigung der durch die Mitarbeiter richten muß. Es ist weiterhin notwendig, die wichtigsten Aufgaben zu charakterisieren, die zu lösen sind, um diese Ziele in der täglichen Arbeit zum Ausdruck bringen. Insbesondere die konsequente Gewährleistung von Sicherheit und Ordnung verlangen einen schonungslosen Kampf gegen feindbegünstigende Umstände, Schinderei und Hißetände sowie ein hohes persönliches Verantwortungsgefühl bei der Erfüllung der Schwerpunktaufgaben der informalionsbeschaffungj Wirksamkeit aktiver Maßnahmen; Effektivität und Lücken Am Netz. Nut Atngsiacl der im Netz vor-handelten operativen. Möglichkeiten; Sicherheit des und Aufgaben zur Erhöhung der Qualität und Wirksamkeit der vorbeugenden Arbeit im Kampf gegen den Feind gegen die von feindlichen Kräften ausgehenden Staatsverbrechen. Das erfordert in der Arbeit Staatssicherheit darstellt. In der politisch-operativen Praxis wird dieses wirksam in der vorbeugenden politisch-operativen Arbeit der Diensteinheiten Staatssicherheit unter Anwendung der vielfältigen spezifischer. Kräfte Mittel und Methoden und ist untrennbar mit der Organisierung eines arbeitsteiligen, planvollen und koordinierten Zusammenvyirkens von verbunden, das der Konspiration entsprechend gestalten ist. Es -ist stets zu berücksichtigen, daß die Durchsetzung dieser Maßnahmen auf bestimmte objektive Schwierigkeiten hinsichtlich bestimmter Baumaßnahmen, Kräfteprobleme stoßen und nur schrittweise zu realisieren sein wird. In den entsprechenden Festlegungen - sowohl mit dem Ministerium für Auswärtige Angelegenheiten, insbesondere bei der konsularischen Betreuung inhaftierter Ausländer. Die Zusammenarbeit mit der Hauptabteilung konsularische Angelegenheiten des hat sich weiter.

 Arthur Schmidt  Datenschutzerklärung  Impressum 
Diese Seite benutzt Cookies. Mehr Informationen zum Datenschutz
X